Za poslední roky spousta z nás měla " to štěstí " potkat tolik "zaříkáváčů" koní a "horsemanů", že by člověk nevěřil jak ty houby po dešti rychle vyrostou A jaký je náš a jen náš názor na tento boom?

Nejvíce ze všeho se mi líbí nadpisy na letácích, internetových stránkách apod., typu: Máte problém se svým koněm, rádi Vám pomůžeme, neostýchejte se nás kontaktovat. Nebo Inzerát typu Výcvik koní přirozeným způsobem, taky moc hezké, že? A tak proč ne, vyzkoušet se má všechno, taky mě zajímalo jak tahle výcviková hodina probíhá a jaké je mít u svého koně člověka který zná "koňskou řeč" a jednoho takového jsem si pozvala k Hamiře.Pokud pominu finanční obnos, za který nám tak strašně rád pomohl, bylo to fajn..No ještě.., nedá mi to, musím se vrátit k těm prachům a varovat ty z vás, kteří nedostávají dotace od sponzorů, rodičů, nebo se nenarodili jako Ročildovy děti .-) A na blahobyt svých koníků makají  každý den v rachotě. Snažila jsem se na našem panu zaříkávači ušetřit a to za cestu, říkala jsem si že když pro něj přijedu, nebude si účtovat cestovné, a to jsem se sakra spletla Asi moc drahocený čas mají tito nespěchající pohodáři.Takže myslete na to drahouškové!! Platíte i když si pana horsemana dovezete:-),Říkala jsem si že příště ho nechám dojet na kole a dám mu raději dvě kilča, než platit za naftu a ještě za to že mu vezu zadnici.K věci tréninku..Ta hodinka, která se samozřejmně protáhla byla zajímavá. Některé ty komunikační metody mezi člověkem a koníkem fungovaly perfektně, jiné méně, no a některé vůbec.Je zvláštní že Hamira nikdy neměla problém při ustupování(teď myslím na tlak rukou, ze země) a když se pan H-man(budeme mu tak říkat) pokoušel Hamiru ustoupit na tlak a jemně přiložil ručku, nic se nedělo, potlačil tedy více,.. nejvíce a pak dokonce "zaťal drápy jako dravec do kořisti" až se mu ruka třepala a Hamasová se ani nehla a to nekecám,to mám ale tvrdého koňeMimochodem Hamira ustupuje jen na lehounké dotknutí a to co ji znám. Nevím..snad jej chtěla jen potrápit?:-))Nějak to přešel s tím, že to musíme trénovat. Naproti tomu ale výbornou věcí, kterou mi ukázal a kterou jsem již "praktikovala" u více koní byla práce s lanem(voďákem) při problému se zvedáním nohou koně, nebo když si prostě nevěříte,ať už sobě, nebo koníkovi. Shrnu to, některé metody se mi líbily více, jiné pak méně. Některé fungovaly, jiné ne. Každopádně jsem za tuto zkušenost ráda. Udělala jsem si obrázek a utvořila vlastní názor na tyto metody.I když jich bylo jen pár a byl to jistě jen zlomek a základ této "disciplíny" zvané přirozená komunikace mezi člověkem a koněm. 

Rády bychom se i účastnily kurzů, které pořádají tito lidé, ať už ti méně známí, nebo ti, kteří představují pro nás "obyčejné" koňáky jistou dávku uznání a respektu. Ale bohužel nejsou u všech jejich služby pro nás dostupné. Proto se na ně trošku zlobím, jelikož si myslím že pokud chtějí pomáhat, měli by pomáhat všem, ne jen těm kteří jsou schopni pokrýt náklady na dopravu, ustájení, ubytování a vlastní kurz a přitom ještě "dost navíc." Ale to je samozřejmně dobou, a každá sranda něco stojí.Jistě ale ne všichni se drží s cenami při zemi. 

Třeba se nám zadaří, najdeme pro nás ideální osůbku a budeme moci zorganizovat nějaký takovýto kurz na našem ranči, pak vám jistě dáme vědět

Závěrem:

Buďte ale i vy rádi za nesčetné množství knih, článků, videoreportáží, videokurzů,..Studujte, a až si to v hlavě trošku přeperete, s trochou soudnosti sami poznáte co joo a co nee. Pamatujte: To co nevoní vám, nebude vonět vašemu koni! Važme si každé rady, ať už od horsemana, trenéra, dlouholetého chovtele, ošetřovatele,..a všech kteří jsou ochotni poradit a podělit se s nasbíranými zkušenostmi. Nemusíme se nazývat Horsemani nebo "Ten co mluví s koňmi", nemusíme používat mrkvovou hůlku, chovejme se ke koni "pouze" tak aby jsme se před ním ani před sebou samým za svoje chování nemuseli stydět...To my jsme si je "ochočili", oni nás nepotřebujou Nám všem, upřímně hodně štěstí!